Hmotnost 1 000 tun použitá na zvednutí mostu Slider

Hmotnost 1 000 tun použitá na zvednutí mostu

 

20. dubna 2017 | Markus Lackner

Koncem dubna provedla ve Vídni společnost Felbermayr pomocí svých jeřábů usazení 245 tun těžkého mostu. Toto technicky náročné použití jeřábů si vyžádala výstavba hlavního nádraží ve Vídni a odpovídající adaptace dopravní sítě.

Most dlouhý 33 metrů a široký 14 metrů, po kterém povede silnice, cyklostezka i chodník, zásadním způsobem přispěje k zlepšení dopravní sítě v oblasti hlavního nádraží. Ocelová konstrukce mostu s komůrkovým profilem byla dodána ve čtyřech dílech a dokončena na místě. Hmotnost architektonického skvostu je 245 tun.

Pásový jeřáb se závažím 

Pro dopravu pásového jeřábu s maximální únosností 750 tun bylo nutných 38 nákladních automobilů. „Příprava ocelového kolosu, který měl nést celkem 485 tun, trvala pouhé tři dny“, prozrazuje Michael Lehner ze společnosti Felbermayr Transport- und Hebetechnik. Pro smontování jeřábu na místě byl použit mobilní jeřáb s únosností 200 tun. Na závěr byl jeřáb vybaven 42 metrů dlouhým hlavním výložníkem a 31,5 metrů dlouhým derikovým výložníkem pro optimální přenos hmotnosti na závaží.

Aby byly splněny statické požadavky na usazení mostu, byl před zvednutím zhotoven zhutněný štěrkový podklad. „Bylo to nutné, abychom mohli zajistit zemní tlak 40 tun na metr čtvereční, aniž by došlo k poškození asfaltu“, objasňuje Michael Lehner. Současně se tím vyrovnala i zhruba tříprocentní mírně svažitá manipulační plocha pro použití jeřábu.  Podzemní vedení například kanalizace nebo elektřiny nebylo nutno zohledňovat.

Jízda se vznášejícím se 240tunovým břemenem

Pro vlastní zvednutí bylo naplánováno jen pětihodinové časové okno. „Začali jsme o půlnoci, když odjela poslední tramvaj“, říká Michael Lehner a jako jednu z největších výzev uvádí omezené prostorové podmínky. A když pak bylo odstraněno i trolejové vedení, mohl být most upevněn ke kladkostroji. Jeřáb se pak s mostem otočil asi o 50 stupňů doprava. Pak bylo třeba popojet pásovým jeřábem ještě 20 metrů, aby se dostal k bodům pro uložení mostu. Díky dobrým povětrnostním podmínkám bylo pro jeřábníka snadné postupovat podle pokynů navigátora, neboť neměl vizuální kontakt s body pro dosednutí mostu. „Při rychlosti větru více než 12 metrů za sekundu bychom zvednutí nemohli provést, protože břemeno by se mohlo rozhoupat a celou akci ohrozit“, dodává Michael Lehner. Ale díky pro Vídeň poněkud netypickému bezvětří bylo zvednutí 245tunového mostu pomocí 755tunového pásového jeřábu provedeno bez obav o bezpečnost. V následujících měsících bude dokončena ještě potřebná dopravní infrastruktura, takže lze očekávat, že most může být uveden do provozu koncem roku. Investorem provedení zdvihu na objednávku firmy Swietelsky byl odbor vídeňského magistrátu MA29, který má na starosti mostní konstrukce a zakládání staveb.