382 tun těžká kolona zvednutá pomocí věžového zvedáku Slider

382 tun těžká kolona zvednutá pomocí věžového zvedáku

2015/06/19 | V polovině června dorazila 382 tun těžká kolona do přístavu Alberner Hafen ve Vídni. Místem určení více než 24 metrů dlouhého ocelového kolosu byla rafinerie OMV ve Vídni/Schwechatu. Již samotná přeprava na toto místo byla pro pracovníky společnosti Felbermayr Transport- und Hebetechnik výzvou. Musel být například vybudován pomocný nájezd na dálnici a dále muselo být provedeno zpevnění mostu pomocí hydraulických válců. Až do ustavení nádoby pro odsiřovací zařízení na základovou desku se objevovaly různé další překážky. Nakonec byla zakázka úspěšně dokončena koncem června 2015.

„Co jsme zde udělali, není nic běžného,“ otevírá Günther Wimmer ze společnosti Felbermayr Transport- und Hebetechnik rozhovor o projektu, jehož koncepci z velké části vypracoval ředitel společnosti Felbermayr Wolfgang Schellerer. Během více než 2,5 roku trvající přípravné fáze projektu se nahromadilo zhruba pět terabajtů různých dat. Když však kolona dorazila na překládací plošinu společnosti Felbermayr v přístavu Alberner Hafen a všichni čekali na přeložení z lodi na návěs, bylo vše detailně promyšleno. Alespoň teoreticky. Jestli bude ve skutečnosti všechno fungovat tak, jak bylo naplánováno během detailních počítačových analýz, se ukázalo později.

Premiéra v přístavu Alberner Hafen 

Více než 40 cest nákladními automobily bylo zapotřebí k tomu, aby se na místo určení v přístavu Alberner Hafen dostal jeřáb LR1600. Při vlastní hmotnosti kolem 780 tun zvládne tento technicky vyspělý stroj zátěž 600  tun. To zhruba odpovídá hmotnosti 500 automobilů střední třídy. „Při vykládání 382 tun těžké kolony dosáhl 42 m dlouhý hlavní výložník jeřábu vyložení 16 metrů,“ vysvětluje Wimmer. Poté se se zavěšeným nákladem posunul šest metrů zpět a otočil se o 65  stupňů vlevo, aby poté náklad spustil na návěs. Vše probíhalo téměř jako na drátku. Pro dosažení co nejlepšího rozložení hmotnosti byla 180 čtverečních metrů velká plocha, po které se vozy pohybovaly, vystlána dřevem bongossi. Došlo tak k ideálnímu rozložení hmotnosti a hmotnost jeřábu i kolony byla optimálním způsobem převedena do podkladu. Po zhruba jedné hodině byly zvedací práce ukončeny a náklad byl umístěn na 18osý návěs. Pak bylo možné zahájit práce na zajištění nákladu pro další přepravu.

Technika překonala statiku mostu

Navečer 20. června to začalo. 1 300 koňských sil čekalo na nasazení. Vše bylo připraveno na první etapu. „Ta vedla od místa překládky a skladu v přístavu Alberner Hafen do zhruba sedm kilometrů vzdáleného areálu rafinerie OMV. Jako tahače byly použity dva vozy Mercedes Actros s pohonem tří náprav. Pro zajištění potřebné trakce byly vozy vybaveny protizávažími o hmotnosti 35 tun,“ vysvětluje Wimmer. Společně s návěsem a kolonou tak celková přepravovaná hmotnost činila zhruba 570  tun. Po zhruba jedné hodině jízdy a dvou ujetých kilometrech dorazila souprava k mostu přes řeku Schwechat. Jelikož nosnost mostu neodpovídala nárokům, které na jeho statiku kladla těžká souprava, bylo podle Wimmera zapotřebí provést speciální opatření: „Pomocí speciální konstrukce byl ve spodní části mostu aplikován protitlak. Za pomoci technicky vyspělého systému senzorů byl tento protitlak plynule upravován podle aktuálního zatížení a dosahoval hodnot zhruba od 50 do 200 barů. Aby mohly být zdokumentovány případné škody, byl most navíc během přejezdu sledován systémem Bridge Monitoring System.“ Tato technologie umožňuje na základě analýzy vibrací zaznamenávat poškození mostu, které teoreticky může nastat. Je tak možné porovnat stav před přejezdem a po něm.

Dalšími klíčovými místy na cestě k rafinerii OMV byl průjezd obce Mannswörth a nájezd na dálnici A4. Velké nebezpečí pro těžkou přepravu představují také osobní automobily parkující podél silnic. Aby se toto riziko eliminovalo, proběhla předem letáková kampaň. Podle Wimmera však mají obyvatelé obvykle porozumění pro probíhající práce a dodržují také potřebné pokyny pro zastavení a pravidla pro parkování. Zhruba v jednu hodinu v noci náklad najel přes pomocný nájezd na dálnici A4, otočil se a poté pokračoval asi jeden kilometr v protiběžném pásu dálnice směrem k mostu Danubia. Tam 52metrová souprava opěr opustila dálnici a zhruba ve dvě hodiny po půlnoci dorazila do OMV.

Síla pomocí věžového zvedáku

Nedostatečná statická únosnost a trubkový most dělaly 38člennému týmu přepravy nadále těžkou hlavu. Již krátce po vjezdu pod trubkový most nebylo možné jej dále podjet. „Abychom se sedm metrů vysokou soupravou přesto projeli, sestavilo naše oddělení pro těžkou montáž přesazovací systém. S jeho pomocí bylo možné kolonu sejmout z návěsu a protáhnout pod mostem,“ vysvětluje Wimmer. Na druhé straně pak byl ocelový kolos naložen na 16osý tahač a převezen na vlastní místo určení.

Jelikož kvůli nedostatku místa a charakteru povrchu nebylo možné ke zvednutí nákladu použít jeřáb, bylo jako vrchol akce použito sklápěcí zařízení. „Naši kolegové z oddělení pro těžké montáže v Krefeldu v tomto ohledu odvedli mimořádný výkon,“ říká Wimmer. K usazení kolony pomocí sklápěcího zařízení totiž bylo zapotřebí použít 36 metrů vysoký věžový zvedák. Na jeho stavbu bylo během týdenní akce spotřebováno 160 tun oceli. Aby bylo možné náklad ustavit na podstavec, bylo na spodní stranu nádoby namontováno sklápěcí zařízení. Na horní stranu se následně uvázala lana zvedáku. Pomocí zvedáku se lana zvedala nahoru a tahač s návěsem postupně popojížděl, zatímco nádrž byla sklápěcím zařízením naklápěna do vertikální polohy. „Celá tato operace trvala zhruba pět hodin,“ uvádí Wimmer. Poté následovala demontáž sklápěcího zařízení z tahače a celá kolona se zvedla. Zhruba pět hodin zabralo posunutí reaktoru pomocí věžového zvedáku s kolejovým pojezdem o osm metrů do strany, jeho otočení o 36 stupňů a poté složení na podstavec. Po tomto technicky náročném finále byla celá akce úspěšně dokončena.

Celý technologicky vyspělý ocelový kolos bude společnost OMV využívat jako součást odsiřovacího systému rafinerie. Nahradí se tak stávající nádoba, která je používána od 80. let minulého století.

Slide
K přehledu