Výměna zkušeností na setkání montážníků
2019/01/25 |
„Když jsem před čtyřmi lety poprvé uspořádal celopodnikové setkání montážníků, primárním obsahem bylo zprostředkování možností společnosti Wimmer“, komentuje jednatel Holger Stegmann svůj záměr uspořádat meeting vedoucích oddělení orientovaný na potřeby v oblasti průmyslových montáží. Firma Wimmer byla tehdy podnikem specializovaným na přesuny strojů a na speciální a těžké transporty, a také uskladnění. Dnes, čtyři roky poté, pokrývá Wimmer celé spektrum služeb oblasti těžkých břemen - až po pronájem jeřábů.
Komplexní know-how
Inspirováno úspěchem prvního setkání montážníků se koncem minulého roku stávalo stále více
nepřeslechnutelným hlasité volání po novém meetingu.
„Často stačí již vědět, kdo a co umí, abyste byli úspěšnými“, je přesvědčen Stegmann a těší ho, že setkání montážníků v lednu bylo opět významným podnětem pro vzájemnou souhru. Souhra je totiž tím, co má z pohledu vnímání zákazníka stále větší význam. „Tak jsme schopni cíleně dále předávat poptávky specializovaným pobočkám. To vše je podstatným předpokladem efektivní, zákaznicky orientované práce.“ Podle Stegmanna přitom v popředí nestojí ani tak technika, ale také i specializace příslušných pracovníků - neboť aby každý ovládal všechno, to není v komplexní oblasti montážních činností ani možné: „Přeložení výrobní linky je vedle použití standardních zařízení jako jsou zvedací lana, zdvihací zařízení a dráha posuvu doprovázeno také nutností mít četné kompetence v oblasti elektro, hydrauliky a pneumatiky“, a ty přitom může dodat například Wimmer, abychom splnili nároky zákazníka od počáteční nabídky až po kompletní servis.
Výkon díky harmonii
Jako doplnění odborných kompetencí bylo pod bodem programu „Vedení v pohybu“ podpořeno také posílení kolegiální soudržnosti při práci. „Základem se stala přednáška Heinze Fuchsiga“, vysvětluje Stegmann a poukazuje na to, že páka jako taková sice je osvědčeným prostředkem ke zvedání těžkých předmětů, s ohledem na dlouhodobý úspěch ale musí být toto podpořeno také mezilidskými vztahy a zdravím pracovníků.
Po celodenní intenzivní práci a prezentaci spektra služeb oddělení vedoucích, kteří se setkání účastnili, došlo na speciální stylový bufet – servírovalo se na samopojízdném průmyslovém podvalníku o nosnosti 178 tun, ozdobeném modely nákladních vozidel a vozíků pro děti v provedení jako šlapadla. Tato mají být v průběhu roku předána zařízením péče o děti - v rámci předváděcích akcí: „Abychom dětem ukázali, kde maminky a tatínkové pracují“, doplňuje Stegmann a dokazuje tím cit pro příští generace. Na otázku, zda se také příští setkání montážníků bude opět konat v Sulzemoosu, pak Stegmann při pomyšlení na velké organizační náklady lišácky zamrká očima: „Rád bych se také dostal k bufetu servírovanému na desetinápravovém semipodvalníku a ten v Sulzemoosu nemáme“.
